Únor bílý...

Emílkovské mimčo máme čerstvě po šestinedělí 5-ti kilové tak je čas bilancovat únor:)

Emča se kroutí, umí hekat dosti nahlas a už se na nás směje. Často jí tlačí bříško a nedaří se jí úplně rychle odříhávat. Roste nám jak z vody a prý se začne brzy otáčet (no musí rychle dohnat bráchu).

Šimon je žárlivka, dělá rád naschvály, jako Emču vzbudit a pak se rozčilovat že se jí rodiče věnují, snaží se jí majznout apod. Začal říkat básničky, jeho vášeň pro auta dostupuje vrcholu, máme potíž ho obkléknout, protože každodenní příkaz při oblékání trika, kalhot či ponožek je "s autama!!", kterýchžto nemáme nadbytek.

Stále favoritním míste zůstává vršovické nádraží a kromě výhledu na mašinky je to pak ještě místní nová pekárna, kam rád zajde na koláček.

Jelikož naše ještě stále domovské pražské Vršovice byly zasněžené "jaxepatří", zakoupili jsme pekáč a Grébovka si užila našeho sněžného drandění.

M.